Průměrná mzda a zál.na pojistné v r.2012
30. října 2011 v 18:16 | Ing. Pavel Běhounek
|
OSVČ
Průměrná mzda pro rok 2012 = všeobecný vyměřovací základ (VVZ) (za kalendářní rok 2010) x přepočítací koeficient (nárůst průměrných mezd za 1.pololetí 2011)
Pod č. 286/2011 Sb. vyšla ve Sbírce zákonů vyhláška MPSV, která s účinností od 1.1.2012 stanovuje údaje o průměrné mzdě :
- všeobecný vyměřovací základ v částce 24 526 Kč
- přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0249.
Uvedené údaje ovlivní výši důchodů přiznávaných od 1.1.2012, ale např. i výši stropů vyměřovacích základů pro povinné veřejnoprávní pojistné, minimální výši záloh na veřejnoprávní pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, atd.
Údaj | Rok 2011 | Rok 2012 |
Průměrná mzda (zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 24 740 Kč (24 091 x 1,0269) | 25 137 Kč (24 526 x 1,0249) |
Maximální vyměřovací základ ( v roce 2012 pro pojistné na sociální zabezpečení 48násobek průměrné mzdy a pro pojistné na zdravotní pojištění 72násobek průměrné mzdy) | 1 781 280 Kč (72 x 24 740) | 1 206 576 Kč pro pojistné na sociální zabezpečení (48 x 24 526) 1 809 864 Kč pro pojistné na zdravotní pojištění (72 x 24 526) |
minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ s hlavní činností (29,2 % z ¼ průměrné mzdy zaokrouhlené na celé Kč nahoru, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 1 807 Kč (29,2 % x 6 185 Kč) | 1 836 Kč (29,2 % x 6 285 Kč) |
minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ (13,5 % z ½ poloviny průměrné mzdy, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 1 670 Kč (13,5 % x 12 370 Kč) | 1 697 Kč (13,5 % x 12 568,5 Kč) |
| Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a tím i na důchodovém pojištění (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů) | 2 000 Kč (1/10 x 24 091 x 1,0269) | 2 500 Kč (1/10 x 24 526 x 1,0249) |
Od průměrné mzdy se odvíjí také výše příjmu sníženého o výdaje zakládající OSVČ s vedlejší činností účast na důchodovém pojištění (2,4 násobek průměrné mzdy), která bude za rok 2012 činit 60 329 Kč (za rok 2011 činí 59 374 Kč).
... VVZ za rok 2010 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2010 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2011 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2011, ze které se vychází pro stanovení důchodů v roce 2012. Ze skutečné průměrné mzdy za rok 2011 se při stanovení důchodů v roce 2012 nemůže vycházet, protože rozhodné údaje musí být známy již k 1.1.2012 a skutečné statistické údaje jsou známy až později.
Součin VVZ a přepočítacího koeficientu za rok 2010 je ve skutečnosti předpokládanou průměrnou mzdou roku 2011, která se však používá pro přiznávání důchodů a i další účely v období od 1.1.2012 - z hlediska použití se tedy jedná o "průměrnou mzdu pro rok 2012". ...
Změny v daních pro rok 2012
18. října 2011 v 20:41 | Ing. Pavel Běhounek
|
Daně
Pro rok 2012 dojde resp. by mělo dojít k těmto změnám:
- Změny v DPH. ... tzv. tuzemský reverse charge i u stavebních a montážních prací, tedy např. i u elektroinstalačních prací, instalatérských, topenářských a plynařských prací... Uvedené tuzemské práce bude od 1.1.2012 dodavatel jinému plátci účtovat bez DPH a DPH bude přiznávat odběratel. Odběratel i dodavatel bude stavební a montážní práce evidovat ve zvláštní evidenci a výpis z této evidence bude elektronicky předkládat správci daně... tzv. sazbová novelu (zvýšení základní sazby daně od 1.1.2012 na 14 %, sjednocení obou sazeb od 1.1.2013 na sazbě 17,5 %) - informace .. zde.
- Změny v daních z příjmů.... výše slevy na poplatníka ... 24 840 Kč (pro rok 2011 byla přechodně snížena na 23 640 Kč)... zvýšení daňového zvýhodnění na dítě o 1 800 Kč. Připravovaná novela zákona o nemocenském pojištění ... by měla odstranit daňovou neuznatelnost odměn členů statutárních a dalších orgánů právnických osob.... úsporná opatření týkající se stavebního spoření (v oblasti daně z příjmů se jednalo o jednorázové 50% zdanění státní podpory za rok 2010 připisované v roce 2011) ...sněmovní tisk 378 ... státní podpora bude i pro rok 2012 snížena na úroveň roku 2011, úroky připisované na účtech stavebního spoření nebudou v roce 2012 osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.
- Důležitá změna v dani z nemovitostí pro rok 2012 č. 212/2011 Sb. - ... zdanění zpevněných ploch používaných k podnikání. Podrobnosti ... zde.
- Změny účetních předpisů od 1.1.2012. V souvislosti s novelizací zákona o přeměnách by měl být novelizován též zákon o účetnictví ...sněmovní tisk 365) ... Změna vyhlášky k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. ... i ve věcech s přeměnami nesouvisejícími - např. ve věci vykazování rezervy na daň z příjmů v případě úhrady zálohy na daň z příjmů nebo ve věci účtování o opravách v minulosti nesprávně zaúčtovaných nákladů a výnosů)
- Změny v pojistném na veřejnoprávní pojištění pro rok 2012.... zásadní změny v koncepci výpočtu důchodů dle novely zákona o důchodovém pojištění č. 220/2011 Sb., ... rozdílný strop vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění (ve výši 48násobku průměrné mzdy, který by měl v roce 2012 činit 1 206 576 Kč) a pro pojistné na zdravotní pojištění (ve výši 72násobku průměrné mzdy, který by měl v roce 2012 činit 1 809 864 Kč). Novela zákoníku práce (sněmovní tisk 411) přináší ... např. zvýšení ročního limitu pro objem práce u dohod o provedení práce ze150 hodin na 300 hodin ročně), ... zpojistnění dohod o provedení práce (při překročení měsíční odměny 10 000 Kč budou podléhat pojistnému na sociální i zdravotní pojištění). ...od 1.1.2012 budou platit nová pravidla pro odvody pojistného z odměn jednatelů a nově budou podléhat odměny členů představenstev odvodu pojistného na sociální pojištění- bližší informace zde.
- Prodloužení úsporných změn schválených pro rok 2011 ... i pro rok 2012. ... (poskytování nemocenské, odvody pojistného na nemocenské a důchodové pojištění u OSVČ). ...(sněmovní tisk 315).
Daňová evidence 2011
13. října 2011 v 12:50 | Josef Zemánek
|
OSVČ
Evidence příjmů a výdajů
Způsob vedení evidence příjmů a výdajů je omezen pouze jedním požadavkem. Evidence musí být členěna tak, aby z ní mohl podnikatel (popř. kontrola z finančního úřadu) vypočítat základ daně z příjmu. Pro drobného živnostníka, který není plátcem DPH by mohla evidence příjmů a výdajů vypadat třeba takto:
Způsob vedení evidence příjmů a výdajů je omezen pouze jedním požadavkem. Evidence musí být členěna tak, aby z ní mohl podnikatel (popř. kontrola z finančního úřadu) vypočítat základ daně z příjmu. Pro drobného živnostníka, který není plátcem DPH by mohla evidence příjmů a výdajů vypadat třeba takto:

Evidenci si může každý podle vlastní potřeby dále rozšířit. Zvlášť lze sledovat příjmy a výdaje na běžném účtu a od ostatních položek lze například oddělit peněžní tok v pokladně atd. Plátci DPH musí navíc vyhovět zákonu o dani z přidané hodnoty (DPH). Do evidence si proto musí přidat sloupce uskutečněných a přijatých plnění podle tohoto zákona (rok 2011 - 10 % DPH, 20% DPH, osvobozeno od DPH).
Značení nebo číslování jednotlivých dokladů je na libovůli každého jedince. Doporučuje se však, aby si každý podnikatel zvolil takový systém, ve kterém by se dokázal bez větších obtíží kdykoliv zorientovat. Ke každé položce zanesené v daňové evidenci by měl být tento podnikatel zároveň schopen dohledat potřebný doklad.
K daňové evidenci příjmů a výdajů je třeba dodat ještě 3 praktické rady:
1. Neplátci DPH zanášejí příjmy a výdaje do jednotlivých řádků tehdy, kdy dojde k jejich naplnění (zaplacení). Pokud tedy například provedete službu či práci a vydáte na ní fakturu, do daňové evidence zanesete příjem (datum příjmu) z této práce až tehdy, co vám bude faktura proplacena (peníze dorazí na běžný účet).
2. Příjmy i výdaje lze do evidence zanášet klidně i hromadně a přeházeně. V podstatě je jedno, jestli příjmy z června zanesete do evidence v srpnu nebo září. Příjem z června ale musí vždy nést skutečné červnové datum (i když byl do evidence přidán v září). Koncem kalendářního roku musí být v každém případě daňová evidence kompletní a jednotlivé položky evidence příjmů a výdajů musí souhlasit (číselně i datem plnění) s jednotlivými doklady (výpis z běžného účtu, paragon...).
3. Poměrně častým a nepříjemným jevem je blednutí dokladů. Některé "rizikové" doklady (které rychle blednou) se proto doporučuje předem okopírovat a založit je spolu s originály. Vyvarujete se tak situace, kdy budete chtít finančnímu úřadu ukázat rok staré doklady potvrzující nákup kancelářských potřeb (apod.) a místo těchto dokladů naleznete prázdné bílé papírky, které vám finanční úřad k potvrzení daňových výdajů neuzná.
Evidence majetku a závazků
Protože zákon o daních z příjmu opět neobsahuje přesný popis a formu evidence majetku a závazků, je zcela na podnikateli, jak bude zmíněná evidence vypadat. Pouze pro obsahové vymezení složek majetku se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví.
1. Evidence závazků
Závazkem se rozumí jakákoli peněžní či nepeněžní částka, kterou podnikatel "dluží" jinému subjektu. Jakmile tedy nakoupíte od firmy AHOJ s.r.o. zboží potřebné k účelům vašeho podnikání a na toto zboží vám bude vystavena faktura se splatností do 14 dnů, do vaší evidence závazků (v Excelu, ve speciálním softwaru, atd.) zanesete položku "AHOJ s.r.o." (dodavatel) s příslušnou finanční částkou, číslem faktury, datem nákupu a datem splatnosti.
V den, kdy fakturu splatíte, se ve vaší evidenci závazků objeví toto datum v kolonce "datum úhrady" a v evidenci příjmů a výdajů se objeví záznam o tomto daňovém výdaji.
2. Evidence pohledávek
Pohledávka znamená v podstatě jakýkoliv dluh, který vám dluží jiný subjekt. Pokud provedete určitou práci objednanou společností DOBRÝ DEN a.s. a posléze této firmě vystavíte fakturu se splatností do 14 dnů, stane se společnost DOBRÝ DEN a.s. novou položkou v evidenci vašich pohledávek. Opět (jako u evidence závazků) bude tato položka doprovázená číslem faktury, datem provedení služby, popisem služby, datem splatnosti faktury a datem úhrady. Datum úhrady se v evidenci pohledávek objeví až tehdy, co vám bude pohledávka proplacena. Pak následuje rutinní zápis tohoto daňového příjmu do evidence příjmů a výdajů.
P.S.: Při platbách celých částek v hotovosti žádné pohledávky a závazky nevznikají.
Značení nebo číslování jednotlivých dokladů je na libovůli každého jedince. Doporučuje se však, aby si každý podnikatel zvolil takový systém, ve kterém by se dokázal bez větších obtíží kdykoliv zorientovat. Ke každé položce zanesené v daňové evidenci by měl být tento podnikatel zároveň schopen dohledat potřebný doklad.
K daňové evidenci příjmů a výdajů je třeba dodat ještě 3 praktické rady:
1. Neplátci DPH zanášejí příjmy a výdaje do jednotlivých řádků tehdy, kdy dojde k jejich naplnění (zaplacení). Pokud tedy například provedete službu či práci a vydáte na ní fakturu, do daňové evidence zanesete příjem (datum příjmu) z této práce až tehdy, co vám bude faktura proplacena (peníze dorazí na běžný účet).
2. Příjmy i výdaje lze do evidence zanášet klidně i hromadně a přeházeně. V podstatě je jedno, jestli příjmy z června zanesete do evidence v srpnu nebo září. Příjem z června ale musí vždy nést skutečné červnové datum (i když byl do evidence přidán v září). Koncem kalendářního roku musí být v každém případě daňová evidence kompletní a jednotlivé položky evidence příjmů a výdajů musí souhlasit (číselně i datem plnění) s jednotlivými doklady (výpis z běžného účtu, paragon...).
3. Poměrně častým a nepříjemným jevem je blednutí dokladů. Některé "rizikové" doklady (které rychle blednou) se proto doporučuje předem okopírovat a založit je spolu s originály. Vyvarujete se tak situace, kdy budete chtít finančnímu úřadu ukázat rok staré doklady potvrzující nákup kancelářských potřeb (apod.) a místo těchto dokladů naleznete prázdné bílé papírky, které vám finanční úřad k potvrzení daňových výdajů neuzná.
Evidence majetku a závazků
Protože zákon o daních z příjmu opět neobsahuje přesný popis a formu evidence majetku a závazků, je zcela na podnikateli, jak bude zmíněná evidence vypadat. Pouze pro obsahové vymezení složek majetku se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví.
1. Evidence závazků
Závazkem se rozumí jakákoli peněžní či nepeněžní částka, kterou podnikatel "dluží" jinému subjektu. Jakmile tedy nakoupíte od firmy AHOJ s.r.o. zboží potřebné k účelům vašeho podnikání a na toto zboží vám bude vystavena faktura se splatností do 14 dnů, do vaší evidence závazků (v Excelu, ve speciálním softwaru, atd.) zanesete položku "AHOJ s.r.o." (dodavatel) s příslušnou finanční částkou, číslem faktury, datem nákupu a datem splatnosti.
V den, kdy fakturu splatíte, se ve vaší evidenci závazků objeví toto datum v kolonce "datum úhrady" a v evidenci příjmů a výdajů se objeví záznam o tomto daňovém výdaji.
2. Evidence pohledávek
Pohledávka znamená v podstatě jakýkoliv dluh, který vám dluží jiný subjekt. Pokud provedete určitou práci objednanou společností DOBRÝ DEN a.s. a posléze této firmě vystavíte fakturu se splatností do 14 dnů, stane se společnost DOBRÝ DEN a.s. novou položkou v evidenci vašich pohledávek. Opět (jako u evidence závazků) bude tato položka doprovázená číslem faktury, datem provedení služby, popisem služby, datem splatnosti faktury a datem úhrady. Datum úhrady se v evidenci pohledávek objeví až tehdy, co vám bude pohledávka proplacena. Pak následuje rutinní zápis tohoto daňového příjmu do evidence příjmů a výdajů.
P.S.: Při platbách celých částek v hotovosti žádné pohledávky a závazky nevznikají.
3. Evidence majetku
Majetek pro potřeby podnikání se rozlišuje na dlouhodobý majetek a drobný majetek.
Do kategorie drobný majetek se řadí hmotný majetek, jehož doba použitelnosti je delší než 1 rok, a jehož cena nepřevyšuje hodnotu 40 000 Kč (rok 2011). Evidence drobného majetku není povinná, je však doporučená pro potřeby podnikatele. Evidenční karta tohoto majetku by měla obsahovat následující údaje: název majetku, číslo, datum zařazení, datum vyřazení a pořizovací cenu. V evidenci příjmů a výdajů se o pořízení drobného majetku (počítač, tiskárna) účtuje jako o výdaji daňovém (v jedné položce v plné výši).
Dlouhodobý majetek se dělí na majetek hmotný (jehož cena je vyšší než 40 000 Kč - stroje, budovy...) a nehmotný (se vstupní cenou vyšší než 60 000 Kč - software, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje...). Dlouhodobý majetek je v podstatě takový majetek, který není "spotřebován" jednorázově, ale spotřebovává (opotřebovává) se postupně. Do daňových výdajů se tedy cena takového majetku nepřevádí jednorázově při pořízení, ale postupně formou "odpisů".
Dlouhodobého majetku se týká tzv. "oceňování" a "odpisy", které musí být v souladu s § 26 až § 34 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Osobám disponujícím dlouhodobým majetkem proto doporučujeme tyto paragrafy podrobně prozkoumat.
Jen dodáme, že odpisy existují z toho důvodu, aby se v jednom roce (v jedné položce) daňové evidence neobjevil daňový výdaj 500 000 Kč (stavba dílny) a v dalším roce by tento výdaj již neexistoval. Nemovitosti potřebné pro podnikání se proto odpisují i několik desítek let a v každém roce se tak v daňové evidenci objeví (jako daňový náklad) jen jejich malá část.
Evidenční karta dlouhodobého majetku se podobá evidenční kartě majetku drobného, s tím rozdílem, že obsahuje navíc údaje o odpisové skupině, způsobu odpisování, odpisové sazbě, rocích odpisů, výši odpisů a zůstatkové ceně.
Inventarizace
Inventarizace je činnost, při níž podnikatel zjišťuje skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků a ověřuje, zda zjištěný stav odpovídá stavu zachyceném v daňové evidenci.
Každá osoba, která vede daňovou evidenci, je povinna provádět inventarizaci minimálně jednou ročně (k 31.12.20xx).
Archivace
Daňová evidence stanovuje povinnost provádět archivaci dokladů. Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci (včetně dokladů) po všechna zdaňovací období, po která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (rok 2011 = 3 roky). V případě daňové ztráty je třeba daňovou evidenci (a věci s ní související) uchovávat i déle než 10 let.
Opět se tedy vyplatí zmínit o velmi častém a nepříjemném jevu blednutí dokladů. Je proto třeba dělat kopie některých (rychle blednoucích) dokladů, uchovávat je na suchých místech a nenechat si je zkonzumovat hlodavci. Finanční úřad totiž o bíle papírky bez písmen a čísel nemá zájem. To samé platí i o neoznačených dokladech naházených na jedné hromadě bez ladu a skladu, ve kterých se po dvou letech ani sami nevyznáte.
Informace uvedené v článku jsou 100% platné ke dni 12.9.2011.
Výdaje - náklady na auto 2011
13. října 2011 v 12:28 | Jak podnikat
|
OSVČ
Jak uplatnit výdaje za auto
Výdaje na provoz auta můžeme uplatňovat několika způsoby:
- 1) podle dokladů (skutečně zaplacené výdaje)
- 2) a 3) paušálem podle počtu ujetých kilometrů
- 4) paušálem 5000 za měsíc bez ohledu na ujeté kilometry
U jednoho auta nemůžeme kombinovat různé způsoby.
1) Podle dokladů
- vlastní auto zahrneme do majetku a do výdajů dáme odpisy nebo do výdajů dáme nájemné za auto pronajaté (u leasingu musíme nájemné časově rozlišit - viz § 24 odst.2) písm. h) zákona o daních z příjmů)
- a do výdajů dáme podle dokladů výdaje za pohonné hmoty, opravy, údržbu a pojištění auta. U zahraničních cest, kdy výdaje za pohonné hmoty nemůžeme z nějakého důvodu prokázat, bude výdajem náhrada za pohonné hmoty s tuzemskými cenami.
Výdaje i odpisy krátíme podle toho, jak využíváme auto i na osobní potřebu.
2) Paušál podle kilometrů u vlastního auta
U vlastního auta nezahrnutého do majetku (neuplatňujeme z něj odpis) uplatníme
- náhradu za pohonné hmoty
- a základní náhradu 3,90 za každý kilometr v roce 2010, 3,70 za každý kilometr v roce 2011
3) Paušál podle kilometrů v ostatních případech
Jestliže používáme:
- auto bezplatně vypůjčené (§659 Občanského zákoníku)
- vlastní auto vyřazené z našeho majetku pro podnikání
- auto, které nemáme v majetku pro podnikání, ale bylo na "leasing" a my jsme nájemné (nebo jeho část) uplatnili jako daňový výdaj
můžeme uplatnit jen náhradu za pohonné hmoty, ale ne základní náhradu za km.
4) Paušální výdaje na dopravu bez ohledu na kilometry
Blíže viz Paušální výdaje na auto.
Deník jízd - evidence
Deník jízd vedeme, abychom prokázali daňovou uznatelnost výdajů na pohonné hmoty (body 1), 2) a 3)). Evidujeme alespoň
- datum, cíl, účel a ujeté kilometry pro každou jízdu
- typ vozidla, SPZ, stav tachometru k 1.lednu, 31.prosinci, zahájení činnosti, zahájení používání vozidla, ukončení činnosti a ukončení používání vozidla)
- záznamy o provozu vozidla, době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, je-li řidičem náš zaměstnanec nebo spolupracující osoba
Cesty mezi bydlištěm a provozovnou
Máme-li v živnostenského listu místo podnikání bydliště a provozovnu na jiné adrese (třeba sklady, výrobny, kanceláře apod.), rádi bychom uplatňovali i výdaje za cesty mezi bydlištěm a provozovnou. Bude záležet na názoru konkrétního finančního úřadu a naší šikovnosti, zda se nám podaří obhájit nutnost těchto cest pro podnikání.
Jak začít podnikat krok za krokem 2011
11. října 2011 v 15:25 | Jak podnikat
|
OSVČ
1) Potřebujeme živnostenský list?
Zjistíme, zda ke své činnosti potřebujeme živnostenské nebo jiné oprávnění. Například
- autoři, spisovatelé, herci a hudebníci živnostenské oprávnění nepotřebují, blíže viz OSVČ bez živnosti
- daňoví poradci potřebují oprávnění podle Zákona o daňovém poradenství a tak podobně
- ostatní činnosti vyžadují živnost, blíže viz volná živnost
2) Všechny registrace na živnostenském úřadě
Na začátku podnikání zajdeme v každém případě na kterýkoliv živnostenský úřad a vyplníme
Tím provedeme najednou všechna potřebná ohlášení a registrace - na zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmu a případně další daně (DPH, silniční daň, plátce daně "z mezd",...), a případně ohlásíme živnost. Výpis z rejstříku trestů nepotřebujeme, úřad si vše zjistí sám.
3) Zdravotní a sociální pojištění
Zjistíme, zda musíme platit zálohy na pojištění. Jestliže máme podnikání jako
- hlavní činnost, musíme od počátku podnikání platit měsíčně zálohy na zdravotní pojištění i sociální pojištění
- vedlejší činnost, zdravotní i sociální pojištění doplatíme až po skončení roku po podání daňového přiznání a Přehledu. Budeme-li mít nízký zisk, sociální pojištění nebudeme muset zaplatit vůbec (viz sociální pojištění při vedlejší činnosti).
4) Daňová evidence a další evidence
Během roku schováváme doklady a z nich uděláme
- buď daňovou evidenci (musíme schovávat všechny doklady)
- nebo evidenci příjmů, budeme-li uplatňovat paušální výdaje (stačí schovávat příjmové doklady a vydané faktury)
Pokud jsme se zaregistrovali jako plátci DPH, vedeme také evidenci podle zákona o DPH, a to čtvrtletně.
5) Daňová přiznání a přehledy pojištění
Po skončení roku podáme daňové přiznání k dani z příjmu a Přehledy pojištění a zaplatíme daň z příjmu a pojištění. Podrobný postup viz Daně a pojištění krok za krokem.
Jestliže jsme plátci DPH, během roku plníme všechny povinnosti plátce DPH a podáváme daňové přiznání k DPH po každém čtvrtletí.
Pokud uplatňujeme výdaje na auto, platíme čtvrtletně zálohy na silniční daň a po konci roku podáme daňové přiznání
Výdaje (náklady) daňově uznatelné 2011
10. října 2011 v 18:59 | Jak podnikat
|
Daně
Jaké výdaje nám finanční úřad uzná?
FÚ by měl uznat všechny výdaje, které:
- jsme vynaložili na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které zdaňujeme
- jsme zaplatili v roce, ve kterém je uplatňujeme, i např. zálohy. Výjimkou z pravidla jsou zřizovací výdaje a odpisy
- máme k nim doklady, které archivujeme
- jsme ještě neuplatnili
- jsme zaevidovali v daňové evidenci
- některé výdaje vymezuje, omezuje nebo zakazuje zákon (viz níže)
Výdaje (náklady), které vymezuje či zakazuje zákon
Některé náklady - výdaje uplatnit nemůžeme, nebo je můžeme uplatnit jen částečně nebo postupně:
- výdaje na auto uplatníme jedním ze způsobů
- stravné, nápoje pro zaměstnance
- reklamní předměty, reprezentace
- pořízení dlouhodobého hmotného majetku i technické zhodnocení uplatníme postupnými odpisy
- zůstatková cena majetku prodávaného či jinak vyřazovaného - § 24 odst.2 b),c),t),zf), odst.5, § 25 odst.1 o)
- leasing - § 24 odst.2 h), zl), odst.4, odst.6, § 25 odst.1 ze),zm)
- cenné papíry, směnky - § 24 odst.2 r),w),ze), § 25 odst.1 c)
- daně - § 24 odst.2 u),ch), § 25 odst.1 r),s)
- likvidace zásob - § 24 odst.2 zg)
- zkoušky ověřující další vzdělávání - § 24 odst.2 zo)
- penále, pokuty, úroky z prodlení - § 24 odst.2 zi), § 25 odst.1 f),y)
- úroky z úvěrů a půjček, výdaje na zajištění úvěrů apod. - § 25 odst.1 w),x)
- škody - § 24 odst.2 l), odst.10, § 25 odst.1 n), odst.2
- umělecká díla - § 25 odst.1 za),zb)
- pojistné na zdravotní a sociální pojištění - § 25 odst.1 g)
Odkazovaný zákon je § 24 a 25 zákona o daních z příjmů.
Výdaje i pro osobní potřebu
Výdaje sloužící zároveň pro osobní spotřebu (např. auto, počítač, papíry do tiskárny, telefon) můžeme uplatnit jen poměrnou částí připadající na podnikání (pro nemovitost nám závazný poměr spočítá za 10 tisíc Kč finanční úřad.)
Výdaje na opravu, údržbu i technické zhodnocení majetku k podnikání, který jsme ale nezařadili do obchodního majetku, jsou také výdaje pro osobní spotřebu.
Výdaje nad rámec a dary
Výdaje které nejsou na dosažení, zajištění a udržení příjmů, můžeme uplatnit jen do výše příjmů s nimi přímo souvisejících, jestliže tyto příjmy zároveň zdaňujeme nebo jsme je už zdanili (můžeme nechat za 10 tisíc Kč závazně posoudit finančním úřadem - § 24a).
Dary mají vlastní úpravu.
Náklady má podvojné účetnictví
Když vedeme podvojné účetnictví, máme místo výdajů náklady, místo příjmů výnosy. Jinak vše platí stejně, kromě časového posuvu některých nákladů a výnosů, což se týká hlavně např. záloh a fakturací na přelomu roku.
Výdaje paušálem
Nechceme nebo nemůžeme-li doložit své výdaje doklady, můžeme uplatnit paušální výdaje.
Daňové přiznání a pojištění krok za krokem 2011
8. října 2011 v 7:45 | Jak podnikat
|
Daně
1) Zjistíme zisk
Zisk - tedy základ daně z příjmů - zjistíme pomocí a) výdajů paušálem nebo pomocí b) daňové evidence:
- a) Sepíšeme příjmy, z nich odvodíme výdaje paušálem - podrobně viz výdaje paušálem
- b) Na základě dokladů se vytvoří daňová evidence. Do výdajů můžeme dát také stravné, výdaje na auto a odpisy majetku. Pokud uplatňujeme paušál na auto, nepíšeme jej do daňové evidence, ale až v daňovém přiznání na řádku 102.
Zdravotní ani sociální pojištění jako výdaj uplatnit nemůžeme v žádném případě.
2) Formuláře
Stáhneme formuláře pro daňové přiznání a Přehledy příjmů pro zdravotní a sociální pojištění. Nebo zajdeme na úřady a pojišťovnu.
3) Příjmy ze zaměstnání
Pokud jsme měli zaměstnání, získáme Potvrzení o příjmu. Některé příjmy do přiznání uvádět nemusíme, více viz Příjmy ze zaměstnání.
4) Daňové přiznání
Vyplníme daňové přiznání k dani z příjmů, kam uvedeme i další své příjmy:
Neuvádíme příležitostné příjmy do 20 tisíc za rok a příjmy osvobozené a/nebo již zdaněné.
5) Odčitatelné položky, slevy daně, dary
6) Nízký zisk, ztráta
Pokud nám vyšla v daňové evidenci ztráta z podnikání, sníží nám to v daňovém přiznání základ daně z jiných našich příjmů, ale nesníží nám to příjmy ze zaměstnání. Nevyužitou ztrátu si "schováme" do dalších let.
7) Sazba daně, termín pro přiznání a daň
Pro rok 2010 platí 15 % daň z příjmu pro veškeré příjmy.
Termín pro podání daňového přiznání na finanční úřad je první dubnový den. Pokud je to nepracovní den, tak následující pondělí. (Daňové přiznání můžeme také podat on-line.)
Ve stejném termínu jako přiznání je třeba zaplatit daň (na finančním úřadě osobně nebo poštou či bankou tak, aby peníze přišly na účet finančního úřadu v termínu.
Termíny pro přiznání, daň, pojištění i doplatek pojištění můžeme prodloužit o 3 měsíce.
8) Zdravotní a sociální pojištění
Vyplníme Přehledy příjmů zvlášť pro sociální pojištění a zvlášť pro zdravotní pojištění a do konce dubna je podáme nebo pošleme na úřad OSSZ a naši zdravotní pojišťovnu.
Do 8 dnů po podání daňového přiznání doplatíme zdravotní pojištění, které vyšlo v Přehledu.
Do 8 dnů po podání Přehledu doplatíme sociální pojištění, které vyšlo v Přehledu.
Pokud náš zisk nepřesáhl v roce 2010 částku 56 900 Kč, nemusíme sociální pojištění platit, pokud jsme měli podnikání jako vedlejší činnost.
Kdy neplatíme sociální pojištění 2011
6. října 2011 v 17:33 | Jak podnikat
|
OSVČ
Při nízkém zisku neplatíme zálohy
Nemusíme platit zálohy na sociální pojištění, pokud
- samostatná výdělečná činnost je naše vedlejší činnost
- náš zisk (neboli daňový základ pro daň z příjmu) v předešlém roce byl nižší než určitá hranice (viz níže)
- a my jsme se k placení sociálního pojištění nepřihlásili dobrovolně
- od roku 2011 ještě přistupuje podmínka, že si neplatíme nemocenské pojištění
Sociální pojištění doplatíme po podání Přehledu, pokud náš zisk překročí hranici stanovenou pro aktuální rok.
Hranice pro "neplacení" záloh
Hranici výše zisku, do které ještě nemusíme platit zálohy na sociální pojištění, stát každý rok zvyšuje.
Níže uvedenou částku musíme snížit o poměrnou část za kalendářní měsíce, ve kterých jsme nevykonávali samostatnou výdělečnou činnost (například díky nemoci).
Hranice zisku pro rok 2010
56.901 Kč.
Hranice zisku pro rok 2011
59.373 Kč.
Sociální pojištění dobrovolně
K placení sociálního pojištění se můžeme přihlásit i dobrovolně. Může to být výhodné kvůli důchodu.
Výpočet mzdy 2011
4. října 2011 v 20:04 | Finance
|
OSVČ
Výpočet zálohy na daň z příjmu
Zálohu jsou povinni odvádět ti, kteří nepodepsali prohlášení k daní a měli příjmy nad 5000 Kč, a ti, kteří podepsali prohlášení k dani, ať už mají příjmy jakékoli. Ti, kteří nepodepsali prohlášení k dani a měli příjmy do 5000 Kč, odvádějí srážkovou daň, zálohy se tak odvádět nemusí.
Proč podepsat prohlášení k dani? Pokud toto prohlášení podepíšete, můžete uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodněné na dítě.
| Způsob výpočtu zálohy | ||
|---|---|---|
| Hrubá mzda (HM) | Součet veškerých položek, které připadají zaměstnanci za práci odvedenou v příslušném kalendářním měsíci. Skládá se ze základní mzdy, příplatků, odměn, náhrad mzdy (dovolená, svátek) a dalších plnění. | |
| + | Zdravotní pojištění (ZPF) ** | Zdravotní pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel-firma (9 % z HM). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. *** |
| + | Sociální pojištění (SPF) | Sociální pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel-firma (25 % z HM). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. *** |
| = | Superhrubá mzda* | Tento pojem v zákoně nenajdeme, ale zjednodušeně můžeme říci, že to je hrubá mzda zvýšená o částku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojištění placenou zaměstnavatelem za své zaměstnance. |
| * | Sazba daně z příjmů | 15 % |
| = | Záloha na daň z příjmů |
Slevy na dani a daňová zvýhodnění
Pokud podepíšete prohlášení k dani, můžete si uplatnit tyto slevy na dani a daňové zvýhodnění.
| Slevy | Roční | Měsíční |
|---|---|---|
| Na poplatníka, důchodce, druhého z manželů bez příjmů* | 24 840 Kč* | 2 070 Kč |
| Na druhého z manželů bez příjmů - držitele ZTP/P | 49 680 Kč | 4 140Kč |
| Invalidní důchod prvního a druhého stupně | 2 520 Kč | 210 Kč |
| Invalidní důchod třetího stupně | 5 040 Kč | 420 Kč |
| Držitel průkazu ZTP/P | 16 140 Kč | 1 345 Kč |
| Student | 4 020 Kč | 335 Kč |
| Daňové zvýhodnění na dítě - dítě ZTP/P | 11 604 Kč 23 208 Kč | 967 Kč 1 934 Kč |
* V roce 2011 se tato sleva snižuje na 23 640 Kč.
* Limit pro uplatnění slevy na druhého z manželů bez příjmů je 68000. Příjmy, které se do příjmu manžela či manželky nezahrnují (úplný výčet):
- dávky státní sociální podpory
- dávky sociální péče
- dávky pomoci v hmotné nouzi
- příspěvek na péči, sociální služby
- státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem
- státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření
- stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání
- příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o
- sociálních službách, který je od daně osvobozen
Příjmy, které se do příjmů manžela či manželky zahrnují (namátkový výčet, často chybně uplatňovaných):
- veškeré příjmy "v hrubém"!! Od zaměstnavatele, z podnikání, z nájmu…
- včetně příjmů od daně osvobozených např. prodej nemovitosti, auta, cenných papírů
- všechny druhy důchodů
- nemocenská
- náhrada mzdy při pracovní neschopnosti
- ošetřování člena rodiny
- podpora v nezaměstnanosti
- peněžitá pomoc v mateřství
Výpočet čisté mzdy
Pokud víte, na jaké slevy na dani a daňové zvýhodnění máte nárok, můžete přistoupit k výpočtu čisté mzdy.
| Způsob výpočtu čisté mzdy | ||
|---|---|---|
| Hrubá mzda (HM) | Součet veškerých položek, které připadají zaměstnanci za práci odvedenou v příslušném kalendářním měsíci. Skládá se ze základní mzdy, příplatků, odměn, náhrad mzdy (dovolená, svátek) a dalších plnění. | |
| - | Záloha na daň z příjmů | |
| + | Slevy na dani | Jedna dvanáctina ročních slev na dani, které lze uplatňovat měsíčně. Jejich výše je uvedena ve druhém kroku abecedy. |
| + | Daňové zvýhodnění | Jedna dvanáctina ročních hodnot, jeho výše je uvedena ve druhém kroku abecedy. |
| - | Sociální pojištění (SP) | Sociální pojištění, které platí zaměstnanec ze své mzdy (6,5 % z HM). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. ** |
| - | Zdravotní pojištění (ZP) * | Zdravotní pojištění, které platí zaměstnanec ze své mzdy (4,5 % z HM). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru. ** |
| = | Čistá mzda | HM - záloha na daň + slevy na dani + daňová zvýhodnění - ZP - SP |
| - | Srážky ze mzdy | (jen ve výjimečných případech) |
Poznámka:
* Jestliže je příjem zaměstnance nižší než 8000 Kč, pak je povinen doplatit rozdíl pojistného v plné výši 13,5 % (tj. 1080 Kč).
** Pojistné se odvádí ze mzdy v plné výši (tzn. není stanoven měsíční strop), po dosažení ročního stropu v průběhu roku se pojistné přestává odvádět (týká se vždy příjmů od jednoho zaměstnavatele)
** Pojistné se odvádí ze mzdy v plné výši (tzn. není stanoven měsíční strop), po dosažení ročního stropu v průběhu roku se pojistné přestává odvádět (týká se vždy příjmů od jednoho zaměstnavatele)
Daňový bonus
Pokud je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl mezi daňovým zvýhodněním a daňovou povinnosti daňovým bonusem. Jedná se o případ, kdy plátce daně nejenom že neodvede na dani nic, ale ještě je mu finančním úřadem vyplacen daňový bonus. Daňový bonus je možné uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně do částky 52 200 Kč.
Pokud máte hrubou mzdu 16 000 Kč a dvě děti, na které uplatňujete daňové zvýhodnění. Daňový bonus se vypočte takto:
| Částka v Kč | |
|---|---|
| Hrubá mzda pana Nováka | 16 000 |
| Zdravotní pojištění placené zaměstnancem | 720 |
| Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem | 1 440 |
| Sociální pojištění placené zaměstnancem | 1 040 |
| Sociální pojištění placené zaměstnavatelem | 4 000 |
| Superhrubá mzda | 21 500 |
| Daň z příjmu fyzických osob (21500 krát 15 %) | 3 225 |
| Sleva na poplatníka | 1 970 |
| Daňové zvýhodnění (967 Kč krát 2) | 1 934 |
| Záloha na daň z příjmu fyzických osob | 0 |
| Daňový bonus | 679 |
| Čistá mzda | 15 019 |
Překročení maximálního vyměřovacího základu
Pokud máte vysoké příjmy, může se stát, že překročíte strop pro sociální a zdravotní pojištění. V tom případě je potřeba odlišovat měsíc, ve kterém došlo k tomuto překročení, a další měsíce.
Výpočet pro rok 2011
Čistá mzda v měsíci překročení
- 1) měsíční hrubá mzda je 1.781.280 Kč a větší
Daň z příjmu se počítá z částky hrubé mzdy navýšené o maximální odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. V případě mzdy 2.000.000 Kč je to 2.000.000 Kč + 160.316 Kč (9 % z maximálního vyměřovacího základu 1.781.280 Kč) + 445.320 Kč (25 %). Záloha na daň činí 388.876 Kč.
Čistá mzda se pak vypočítá jako hrubá mzda - daň - maximální odvody zaměstnance na zdravotní a sociální pojištění, které činí 80.158 Kč, resp. 115.784 Kč. Výsledek je 2.000.000 - 388.876 - 80.158 - 115.784, tedy 1.415.182 Kč.
- 2) měsíční hrubá mzda je nižší než 1.781.280 Kč
Pojistné se přestane odvádět až v některém z dalších měsíců. Například při mzdě 300.000 Kč, až v 6. měsíci. Tedy v tomto měsíci se při výpočtu superhrubé mzdy nepřičítá k hrubé mzdě pojistné ve výši 25, resp. 9 % z hrubé mzdy, ale pouze zbytek do maximálních odvodů za rok. Ten zbytek je v tomto případě 1.781.280 - 5*300.000, tedy 281.280 Kč. Z této částky se vypočte zdravotní pojištění 25.315 Kč a sociální pojištění 70.320 Kč.
Daň z příjmu se pak počítá z částky hrubé mzdy navýšené o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Daň z příjmu se tedy vypočítá jako (300.000 + 25.315 + 70.320) * 0,15. V tomto případě činí daň po slevě na poplatníka 57.376 Kč.
U výpočtu čisté mzdy je to podobně, ze mzdy ponížené o daň se odečítá jenom zbytek do maximálních odvodů zaměstnance za rok. Tedy 12.658 Kč zdravotní pojištění, 18.284 Kč sociální pojištění.
Čistá mzda se tedy vypočítá jako 300.000 - 57.376 - 12.658 - 18.284. Čistá mzda vyjde 211.682 Kč.
Čistá mzda v měsících po měsíci překročení
Daň z příjmu se počítá z částky hrubé mzdy, která se už nenavyšuje o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, protože zaměstnavatel už žádné pojistné neodvádí. V případě mzdy 2.000.000 Kč je daň po slevě na poplatníka 298.030 Kč. Čistá mzda se pak vypočítá jako 2.000.000 - daň, to je 1.701.970 Kč. I zaměstnanec totiž už žádné pojistné neodvádí.
Náhrada mzdy a nemocenská
Od 4. pracovního dne a při karanténě od 1. pracovního dne pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, vyplácí ji zaměstnavatel. Od 22. pracovního dne náleží nemocenská, tu vyplácí ČSSZ. Pokud pracovní neschopnost začala v roce 2010, pak nemocenská náleží už od 15. pracovního dne.
Náhrada mzdy
Při výpočtu náhrady mzdy se vychází z průměrného výdělku, ten se stanoví jako hrubé příjmy ve 12 předcházejících kalendářních měsících na jednu odpracovanou hodinu.
Nemocenská
Základem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ, ten se stanoví jako hrubé příjmy ve 12 předcházejících kalendářních měsících na jeden kalendářní den.
Výpočet nemocenské
Nemocenská se počítá takto:
- Pokud je vypočtený základ menší než první redukční hranice (825 Kč), bere se 90 % ze základu,
- pokud je vypočtený základ mezi první (825 Kč) a druhou redukční hranicí (1 237 Kč), bere se první redukční hranice + 60 % z rozdílu mezi první redukční hranicí a základem,
- pokud je vypočtený základ mezi druhou (1 237 Kč) a třetí redukční hranicí (2 474 Kč), bere se druhá redukční hranice + 30 % z rozdílu mezi druhou redukční hranicí a základem,
- k částce nad třetí redukční hranicí se nepřihlíží.
Z takto redukovaného základu se počítá nemocenská a to ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Nemocenskou je možné pobírat po dobu 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény.
Výpočet náhrady mzdy
Lékař uznal zaměstnance dočasně práce neschopným na dobu jednoho týdne, a to týdne od pondělí 8. 3 do neděle 14. 3. 2011. Zaměstnanec má 40ti hodinovou týdenní pracovní dobu, pracuje od pondělí do pátku 8 hodin denně. Jeho průměrný hodinový výdělek činí 520,60 Kč
1. Redukce hodinového výdělku
Pomocí redukčních hranic pro náhradu mzdy v roce 2011 se provede úprava zjištěného průměrného hodinového výdělku 520,60 Kč, tzn. že
- z částky 144,38 Kč se započte 90 %, tj. 144,38 x 0,90 = 129,9420 Kč,
- z částky 72,10 Kč (tj. 216,48 - 144,38) se započte 60 %, tj. 72,10 x 0,60 = 43,2600 Kč
- z částky 216,47 Kč (tj. 432,95 - 216,48) se započte 30 %, tj. 216,48 x 0,30 = 64,9410 Kč
K částce průměrného hodinového výdělku nad 432,95 Kč (třetí redukční hranice), tj. 87,65 Kč, se nepřihlíží.
Průměrný hodinový výdělek po úpravě (redukci) činí 238,1430 Kč (129,9420 + 43,2600 + 64,9410).
2. Výpočet hodinové náhrady mzdy
Z redukovaného průměrného hodinového výdělku 238,1430 Kč se vypočte hodinová náhrada mzdy náležející při dočasné pracovní neschopnosti od čtvrtého pracovního dne (resp. od 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn), a to ve výši 60 % tak, že:
Redukovaný průměrný hodinový výdělek 238,1430 x 0,60 = 142,8858 Kč.
Náhrada mzdy náležející zaměstnanci za jednu hodinu při dočasné pracovní neschopnosti činí v daném případě 142,8858 Kč (jde současně o nejvyšší hodinovou náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, jestliže průměrný hodinový výdělek je vyšší než třetí redukční hranice).
3. Výpočet náhrady mzdy
Zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti od 8. do 14. 3 2011 neodpracoval 40 hodin. Podle rozvrhu směn pracuje 8 hodin denně od pondělí do pátku. Za první 3 pracovní dny (tj. v daném případě za 24 hod.) náhrada mzdy nenáleží. Náleží až od 4. pracovního dne (4. směny, resp. 25. neodpracované hodiny z rozvržených směn) - tedy za zbývajících 16 hodin. Hodinová výše náhrady mzdy 142,8858 Kč se vynásobí 16 hodinami. Náhrada mzdy za dobu pracovní neschopnosti činí tedy celkem 2 286,1728 Kč, po zaokrouhlení na koruny nahoru 2 287 Kč k výplatě.